|
|
Vliv Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na rozvoj kognitivních schopností dětí
Pokorná, Daniela ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Práce se ve své teoretické části zabývá porovnáním kognitivních funkcí vymezených Reuvenem Feuersteinem a dílčích schopností, které předkládají autoři Vzdělávací aplikace WISC-III. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu zaměřenému na změny v dílčích schopnostech u 11 žáků prvního stupně, kteří prošli několikaměsíční intervencí Instrumentálního obohacování. Snaží se popsat vliv IO na jejich výsledky v testu WISC-III zpracované faktorovou analýzou, na zvládání školních povinností, na jejich chování, soustředění a sebepojetí. Současně sleduje také možnost využití faktorové analýzy WISC-III pro naplánování intervence pomocí IO. Zdrojem informací byly testy, dotazníky pro učitele na počátku a na konci intervence, videonahrávky a zápisy z hodin IO. Výzkum probíhal v základní škole ve Štěchovicích, malém městě poblíž Prahy. Jde o jedinou základní školu ve městě, kde žije asi 1700 obyvatel. Zaznamenali jsme různě významné změny ve všech sledovaných oblastech, přičemž v některých případech se shodoval výsledek testu s hodnocením učitele, v jiných se rozcházel. KLÍČOVÁ SLOVA Reuven Feuerstein, modifikovatelnost inteligence, deficity kognitivních funkcí, zprostředkované učení, instrumentální obohacování, přenos, WISC-III, Vzdělávací aplikace WISC-III
|
|
|
Zraková paměť jako determinant rozvoje komunikačních kompetencí k učení u žáků se sluchovým postižením
Kotvová, Miroslava
ZRAKOVÁ PAMĚŤ JAKO DETERMINANT ROZVOJE KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ A KOMPETENCÍ K UČENÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM ABSTRAKT Předložená práce se zabývá zrakovým vnímáním, zejména pak zrakovou pamětí a s ní související pozorností u dětí a žáků se sluchovým postižením, které představuje z teoretického hlediska nejdůležitější kompenzační smysl pro tuto skupinu osob. Stěžejní část práce představuje prezentaci výsledků výzkumného šetření zaměřeného na sledování úrovně zrakové paměti a pozornosti u dětí a žáků se sluchovým postižením ve věkové kategorii 6 - 8 let a jejich komparace s výsledky získanými u skupiny slyšících dětí a žáků stejného věkového rozmezí. Byly zvoleny čtyři subtesty zaměřené na aktuální stav zrakové paměti a pozornosti, jež jsou součástí dvou standardizovaných testů. Následná analýza získaných dat sloužila k ověření hypotéz o vlivu kompenzačního mechanismu při zpracování zrakových vjemů u osob se sluchovým postižením na úrovni centrální nervové soustavy. Dále jsou zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníků určených pro pedagogy, které sledují hodnocení komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u testovaných probandů. Cílem výzkumu je ověřit, zda skupina dětí a žáků se sluchovým postižením vykazuje oproti skupině slyšících vrstevníků lepší výsledky týkající se zrakové...
|
|
|
Zraková paměť jako determinant rozvoje komunikačních kompetencí k učení u žáků se sluchovým postižením
Kotvová, Miroslava
ZRAKOVÁ PAMĚŤ JAKO DETERMINANT ROZVOJE KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ A KOMPETENCÍ K UČENÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM ABSTRAKT Předložená práce se zabývá zrakovým vnímáním, zejména pak zrakovou pamětí a s ní související pozorností u dětí a žáků se sluchovým postižením, které představuje z teoretického hlediska nejdůležitější kompenzační smysl pro tuto skupinu osob. Stěžejní část práce představuje prezentaci výsledků výzkumného šetření zaměřeného na sledování úrovně zrakové paměti a pozornosti u dětí a žáků se sluchovým postižením ve věkové kategorii 6 - 8 let a jejich komparace s výsledky získanými u skupiny slyšících dětí a žáků stejného věkového rozmezí. Byly zvoleny čtyři subtesty zaměřené na aktuální stav zrakové paměti a pozornosti, jež jsou součástí dvou standardizovaných testů. Následná analýza získaných dat sloužila k ověření hypotéz o vlivu kompenzačního mechanismu při zpracování zrakových vjemů u osob se sluchovým postižením na úrovni centrální nervové soustavy. Dále jsou zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníků určených pro pedagogy, které sledují hodnocení komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u testovaných probandů. Cílem výzkumu je ověřit, zda skupina dětí a žáků se sluchovým postižením vykazuje oproti skupině slyšících vrstevníků lepší výsledky týkající se zrakové...
|
|
|
Zraková paměť jako determinant rozvoje komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u žáků se sluchovým postižením
Kotvová, Miroslava ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent) ; Horáková, Radka (oponent)
ZRAKOVÁ PAMĚŤ JAKO DETERMINANT ROZVOJE KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ A KOMPETENCÍ K UČENÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM ABSTRAKT Předložená práce se zabývá zrakovým vnímáním, zejména pak zrakovou pamětí a s ní související pozorností u dětí a žáků se sluchovým postižením, které představuje z teoretického hlediska nejdůležitější kompenzační smysl pro tuto skupinu osob. Stěžejní část práce představuje prezentaci výsledků výzkumného šetření zaměřeného na sledování úrovně zrakové paměti a pozornosti u dětí a žáků se sluchovým postižením ve věkové kategorii 6 - 8 let a jejich komparace s výsledky získanými u skupiny slyšících dětí a žáků stejného věkového rozmezí. Byly zvoleny čtyři subtesty zaměřené na aktuální stav zrakové paměti a pozornosti, jež jsou součástí dvou standardizovaných testů. Následná analýza získaných dat sloužila k ověření hypotéz o vlivu kompenzačního mechanismu při zpracování zrakových vjemů u osob se sluchovým postižením na úrovni centrální nervové soustavy. Dále jsou zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníků určených pro pedagogy, které sledují hodnocení komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u testovaných probandů. Cílem výzkumu je ověřit, zda skupina dětí a žáků se sluchovým postižením vykazuje oproti skupině slyšících vrstevníků lepší výsledky týkající se zrakové...
|
|
|
Vliv Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na rozvoj kognitivních schopností dětí
Pokorná, Daniela ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Práce se ve své teoretické části zabývá porovnáním kognitivních funkcí vymezených Reuvenem Feuersteinem a dílčích schopností, které předkládají autoři Vzdělávací aplikace WISC-III. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu zaměřenému na změny v dílčích schopnostech u 11 žáků prvního stupně, kteří prošli několikaměsíční intervencí Instrumentálního obohacování. Snaží se popsat vliv IO na jejich výsledky v testu WISC-III zpracované faktorovou analýzou, na zvládání školních povinností, na jejich chování, soustředění a sebepojetí. Současně sleduje také možnost využití faktorové analýzy WISC-III pro naplánování intervence pomocí IO. Zdrojem informací byly testy, dotazníky pro učitele na počátku a na konci intervence, videonahrávky a zápisy z hodin IO. Výzkum probíhal v základní škole ve Štěchovicích, malém městě poblíž Prahy. Jde o jedinou základní školu ve městě, kde žije asi 1700 obyvatel. Zaznamenali jsme různě významné změny ve všech sledovaných oblastech, přičemž v některých případech se shodoval výsledek testu s hodnocením učitele, v jiných se rozcházel. KLÍČOVÁ SLOVA Reuven Feuerstein, modifikovatelnost inteligence, deficity kognitivních funkcí, zprostředkované učení, instrumentální obohacování, přenos, WISC-III, Vzdělávací aplikace WISC-III
|
host ::
RSS.